Historický atlas města Plzně

Nejvýznamnější mapy z historického atlasu jsou k dispozici v aplikaci Staré mapy na adrese http://gis.plzen.eu/staremapy

Co obsahuje Historický atlas města Plzně?

Koncem roku 2009 vyšel 21. svazek edice Historický atlas měst České republiky, věnovaný tentokrát Plzni. Dosud nikdy nevyšla publikace, která by poskytovala tolik prostoru mapám a plánům, našeho města.

Atlas obsahuje 67 map a plánů a kolem stovky obrázků – reprodukcí fotografií, kreseb i maleb. Textová část zahrnuje přehled dějin Plzně až do současnosti.

Nejstarší publikovaný plán z poloviny 17. století zobrazuje městské opevnění (originál je uložen ve vídeňském Kriegsarchivu), nejmladší je platný územní plán města. Díky souvislé řadě plánů od r. 1781 do současnosti můžeme sledovat vývoj Plzně od klidného nevelkého města uvnitř středověkých hradeb k rušnému průmyslovému centru. Výběr zahrnuje také letecké snímky města nebo jeho částí od 30. let 20. století do současnosti.

Pozornost je věnována také územnímu plánování – nejstarší návrh pochází z r. 1859, další z přelomu století. Zvlášť cenný je Zákrejsův návrh z počátku 30. let, dlouho byl totiž pokládán za ztracený. Nechybí ani plány řešení města nebo jeho částí z doby po r. 1948. Několik rekonstrukčních map sleduje např. středověký vývoj města a okolí, rozsah požárů z r. 1507 nebo národnostní složení před polovinou 20. století.

Nedílnou složku atlasů představuje obrazová dokumentace. Najdeme zde reprodukce nejstarších pohledů na Plzeň, fotografie z 19. století, pohledové studie nerealizovaných projektů stejně jako snímky z demolic či nové výstavby druhé poloviny 20. stol.

Kdo se na tvorbě atlasu podílel?

Většina vyobrazených předmětů pochází ze sbírek Archivu města Plzně a Západočeského muzea v Plzni, zastoupeny jsou však i další instituce (Strahovská knihovna, Kriegsarchiv v Vídni, Ústav dějin umění aj.). K tomuto dílu spojili síly Historický ústav ČAV, který je garantem celého projektu, a město Plzeň, které pokrylo většinu nákladů spojených s jeho přípravou a vydáním. Na zpracování se podílel autorský kolektiv složený ze zástupců Historického ústavu ČAV, Archivu města Plzně, Západočeského muzea v Plzni, Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek (ZIP o.p.s.), Národního památkového ústavu, oddělení geomatiky Katedry matematiky FAV ZČU, plzeňské firmy Georeal, Správy informačních technologií města Plzně a magistrátu města Plzně.

Co se do atlasu nevešlo?

V historickém atlase není možné prezentovat velká mapová díla na celém území Plně a ani není možné je prezentovat v úplném rozlišení. Tento nedostatek se snaží napravit projekt Staré mapy. V projektu Staré mapy, který je umístěný na adrese http://gis.plzen.eu/staremapy je možné shlédnout mapy a letecké snímky v digitální podobě a v plném rozsahu, tedy i v okrajových částech města. Ve zmíněném projektu se navíc nacházejí data, která nejsou součástí Atlasu, jako například Císařský otisk Stabilního katastru na území Plzně a okolí z roku 1841, „novější“ letecké snímky z let 1996, 2001 až do současnosti a historické názvy ulic.  

Použitá aplikace navíc disponuje funkcemi, které umožňují příjemnější práci s mapami a mohou nabídnout nový pohled na vývoj města(, který atlas nemůže čtenářům poskytnout).